Heligonka je starý lidový nástroj, skládající se hlavně ze dřeva, kůže a kovových (různých) hlásek, které díky vzduchu procházejícího nástrojem krásně znějí. Moje heligonka je z roku 1938 a tak už má nárok na nějakou tu náročnější údržbu. Mechanické a méně odborné práce zvládnu sám, ale ladění, nebo náročnější opravy svěřuji mému dvornímu mistru harmonikáři, panu Jiřímu Sedláčkovi, který se mi o mou heligonku opravdu vzorně stará. Zároveň je majitelem Muzea harmonik a heligonek v Litovli a toto muzeum patří mezi největší ve střední Evropě. Můžu jen doporučit a jestli si chcete udělat poučný i zábavný výlet, zajeďte si do muzea. Je tam více než 240 harmonik a je na co koukat. http://www.muzeumharmonik.estranky.cz/
Dnes jsem byl nucen do Litovle také zajet, jeden tón zněl poněkud rozladěně a přímo troubil po naladění. Nabalil jsem tedy auto, naložil cestou kamaráda Lukáše (mj. našeho webmastera) a vyrazili jsme směr Haná. Pan Sedláček nás jako vždy vřele přijal a nejen, že rozladěnou hlásku opravil naladil, ale provedl garanční půlroční prohlídku a doladil i další tři hlásky, které já svým uchem ani nerozeznal, že znějí jinak, než mají.. 🙂 Přitom nalil skvělou bylinnou 72 procentní dobrotku a na cestu pak přibalil tašku velkých švestiček z domácí zahrádky. No co si může člověk více přát. O heligonku i o mně je vždycky dobře postaráno. 🙂 Jsem moc rád, že jsme přátelé a že jsem ho vůbec potkal v tom klikatém světě. Takže heligonka je na nahrávání našeho CD nachystaná a pomaličku jdeme na to. Ale to je již jiný příběh. Mějte se hezky a zase někdy.. Ahoj.
